Zajímavost

Černé díry už nejsou jen teorie: umíme zachytit jejich stín, slyšet jejich srážky a odhadnout jejich rozměry. Co o nich opravdu víme a jak tyto poznatky číst?

Čtyři kulové hvězdokupy odhalily galaxii, kterou téměř není vidět. Kandidát CDG-2 může být z 99,9 % tvořen temnou hmotou. Co z toho plyne pro kosmologii i budoucí průzkum?

Z vesmíru se stává doména konfliktu. Co je dnes na orbitě skutečně ve hře, proč éra výbuchů končí a jaké kroky mají dávat smysl pro Evropu i české firmy.

Studie simulovala LLM v roli poradců během jaderné krize. Výsledek: v 95 % scénářů modely zvažovaly nebo použily taktický jaderný úder. Jak tomu rozumět a co dělat v praxi.

Naše hodinky tikají vpřed, ale fyzika se zdráhá říct, co čas opravdu je. Podívali jsme se na tři tváře času a na lidi a technologie, které je zkoumají.

Koróna Slunce je žhavější než jeho povrch – a právě to je největší teplotní paradox naší soustavy. Co ji skutečně ohřívá? Věda má konečně solidní stopy.

Výpočetní výkon pro AI prudce roste a datacentra se stávají hladovými monstry na elektřinu i vodu. Řešení? Vynést část cloudu na oběžnou dráhu. Co tím získáme a co ztratíme?

Na Mezinárodní vesmírné stanici běžel neobvyklý experiment: mikroby rozpouštěly minerály z meteoritického materiálu. Výsledek? První nástin biotěžby kovů pro budoucí mise.

Život na cizích světech možná prozradí jejich atmosféry. Jak fungují spektrální „čárové kódy“ molekul, jaké jsou limity dnešních dalekohledů a co změní nové mise?

Na okraji Sluneční soustavy žijí „vesmírní sněhuláci“ — tělesa ze dvou spojených laloků. Co je tvoří, proč jsou tak běžní a co nám říkají o zrodu planet?