Vesmír 🌌
Vydejte se s námi na fascinující cestu vesmírem. Sledujeme nejnovější objevy, mise kosmických agentur a průzkum vzdálených světů. Od SpaceX po NASA, od exoplanet po černé díry - přinášíme vám vesmír na dosah ruky.
Hubble vystopoval záblesk k srážce neutronových hvězd
Astronomové vystopovali gama záblesk GRB 230906A ke srážce neutronových hvězd v říčním proudu plynu mimo galaktická jádra. Posouvá to vznik těžkých prvků i lov kilonov do nových prostředí. Jaké jsou dopady pro observatoře a datové týmy v Česku a Evropě?
LHC a konec světa? Fyzika jasně říká: žádné riziko
Apokalyptické scénáře kolem LHC se vždy vracely s novými běhy urychlovače. Co doopravdy říká fyzika, jaká jsou data a jak to celé zasadit do evropského kontextu?
Heliový otisk Slunce: proč nejsou minima cyklu stejná
Vědci našli ve slunečním nitru proměnlivý „heliový otisk“, který rozlišuje jednotlivá sluneční minima. Proč byl rok 2008/2009 tak výjimečný a jak to ovlivní technologie na Zemi?
První lékařská evakuace z ISS: fakta, dopady a plán
Historicky první lékařská evakuace z ISS ukázala limity diagnostiky ve vesmíru a sílu pozemní podpory. Co se stalo, jak se o evakuaci rozhoduje a jaké změny to přinese?
Hubble padá níž: co rozhodne o jeho osudu do roku 2035
Hubble je po třech dekádách skvělé vědy pod silnějším tlakem atmosférického odporu a stárnoucí techniky. Shrnujeme reálné scénáře, dopady na výzkum a co sledovat dál.
Hubble odhaluje skryté dějiny Andromedy: co z nich plyne
Nejpodrobnější mozaika Andromedy z HST (PHAT + PHAST) otevírá cestu k rozluštění její bouřlivé minulosti. Co z dat vyčteme, kde jsou limity a co čekat dál.
Nighthawk: větší a chytřejší vrtulník pro Mars a vodu
Nighthawk posune let na Marsu od dema k vědě: 3kg přístroje, 3 km/den a hon na vodu v Noctis Labyrinthus.
Jak velký teleskop by viděl dinosaury ze 66 mil. světelných let?
Zábavná otázka s vážnými důsledky: jak obrovský by musel být teleskop, aby z desítek milionů světelných let rozlišil dinosaury? Výsledek šokuje i astronomy — a připravuje mapu pro reálné zobrazování exoplanet.
Černá díra: jak vzniká, co víme a co z toho plyne
Černé díry už nejsou jen teorie: umíme zachytit jejich stín, slyšet jejich srážky a odhadnout jejich rozměry. Co o nich opravdu víme a jak tyto poznatky číst?
Galaxie z 99,9 % temná? Kandidát CDG-2 přepisuje mapu
Čtyři kulové hvězdokupy odhalily galaxii, kterou téměř není vidět. Kandidát CDG-2 může být z 99,9 % tvořen temnou hmotou. Co z toho plyne pro kosmologii i budoucí průzkum?
Vesmírné zbraně 2026: od rušení signálu po lasery bez mýtů
Z vesmíru se stává doména konfliktu. Co je dnes na orbitě skutečně ve hře, proč éra výbuchů končí a jaké kroky mají dávat smysl pro Evropu i české firmy.
Čas možná neexistuje: fyzika bourá jistoty dneška
Naše hodinky tikají vpřed, ale fyzika se zdráhá říct, co čas opravdu je. Podívali jsme se na tři tváře času a na lidi a technologie, které je zkoumají.
Proč je korona Slunce žhavější než povrch – vysvětlení
Koróna Slunce je žhavější než jeho povrch – a právě to je největší teplotní paradox naší soustavy. Co ji skutečně ohřívá? Věda má konečně solidní stopy.
Mikroby na ISS těží kovy z asteroidů: krok vpřed
Na Mezinárodní vesmírné stanici běžel neobvyklý experiment: mikroby rozpouštěly minerály z meteoritického materiálu. Výsledek? První nástin biotěžby kovů pro budoucí mise.
Jak najdeme život: čtení atmosfér vzdálených světů
Život na cizích světech možná prozradí jejich atmosféry. Jak fungují spektrální „čárové kódy“ molekul, jaké jsou limity dnešních dalekohledů a co změní nové mise?
Proč je Sluneční soustava plná „vesmírných sněhuláků“
Na okraji Sluneční soustavy žijí „vesmírní sněhuláci“ — tělesa ze dvou spojených laloků. Co je tvoří, proč jsou tak běžní a co nám říkají o zrodu planet?
Hubble odhaluje intimní drama Mlhoviny Vejce v Labuti
V srdci souhvězdí Labutě se odehrává tiché hvězdné drama. Nový snímek Hubbleova dalekohledu rozkrývá, jak umírající hvězda formuje dvojité laloky, vyfukuje prach a možná tančí s neviditelným partnerem. Mlhovina Vejce je laboratorní ukázkou posledních tisíců let života hvězd podobných Slunci.
IMAP: NASA odhaluje tvar heliosféry z L1 – štít Země
Z bodu L1 se právě píše nová kapitola o hranicích Sluneční soustavy. IMAP zmapuje tvar heliosféry, rozmotá „stužku“ z atomů a vylepší předpověď kosmického počasí.
Proč je Mars červený: ferrihydrit mění příběh planety
Rudá barva Marsu není jen poezie noční oblohy. Nová data naznačují, že místo hematitu hraje hlavní roli ferrihydrit – křehký pigment s překvapivě odolnou pamětí na vodu i kyslík.
Populární články
Buďte v obraze s Exotechem
Přihlaste se k odběru novinek ze světa technologií a vesmíru. Žádný spam, pouze relevantní obsah přímo do vaší schránky.