Jaderný pohon k Marsu: NASA posouvá misi SR-1 Freedom

Jaderný pohon pro cestu k Marsu dostává další konkrétní součást. NASA 20. října 2026 oznámila nové smluvní kroky pro energetický modul sondy SR-1 Freedom. Její štěpný reaktor má vyrábět elektřinu pro palubní systémy a elektrické motory. Agentura dál míří na start koncem roku 2028.

Od tepla reaktoru k elektřině pro motory

Novinka se týká jedné z klíčových částí sondy. Společnost Sierra Lobo má zajistit přeměnu tepla na elektřinu pomocí uzavřeného Braytonova cyklu. Samotný reaktor navrhuje a vyvíjí Idaho National Laboratory amerického ministerstva energetiky. Společně mají tvořit energetický modul na konci dlouhého výložníku.

Reaktor má během startu zůstat neaktivní a zapnout se až po opuštění oběžné dráhy Země. Říjnové oznámení tedy popisuje postup vývoje a dodávek. Hotový jaderný pohon ve vesmíru ještě nepracuje.

Jak souvisejí jaderný a iontový pohon

U SR-1 Freedom označuje slovo jaderný zdroj energie. Vlastní tah mají vytvářet elektrické motory, pro které NASA uvádí Hallovu technologii AEPS o výkonu 12 kilowattů. Elektrický pohon využívá nabité částice: z plynu vznikají ionty, které elektrické pole urychluje ven z motoru. Jejich proud pak pohání sondu.

Iontový pohon a Hallovy motory patří do širší rodiny elektrických pohonů. Jejich předností je úsporné nakládání s pracovní látkou. Tah je malý, ale může působit dlouho a postupně měnit rychlost sondy. Elektřinu lze získávat ze solárních panelů, u jaderného elektrického pohonu ji dodává reaktor přes systém pro přeměnu tepla. Zdroj elektřiny a princip motoru jsou tak dvě různé části stejného řetězce.

Podobu takového provozu ukazuje fotografie z laboratoře JPL. V květnu 2026 tam ve vakuové komoře zkoušeli xenonový Hallův motor společnosti Vast. Jasně modrý prstenec zachycuje pracující motor při pozemním testu.

K Marsu poletí i tři následovníci Ingenuity

SR-1 Freedom má vedle zkoušky pohonu dopravit také misi SkyFall. Tři vrtulníky konstrukčně navážou na Ingenuity, kterou na Mars dopravil rover Perseverance. Jejich předchůdkyni zachycuje společné selfie z 6. dubna 2021. Malý vrtulník stojí vlevo od roveru, ve vzdálenosti přibližně čtyř metrů.

SkyFall má vrtulníky uvolnit už během sestupu atmosférou, aby na povrch doletěly samostatně. Pro předávání komunikace nebudou potřebovat rover. Kamery a radar mají společně mapovat terén i hledat led pod povrchem. Takové údaje mohou pomoci při výběru míst pro další výpravy a při zkoumání klimatické historie Marsu.

Vývoj už má i velmi hmatatelný detail: lehkou textilní radarovou anténu. JPL ji testovala v červenci 2026 a NASA o zkouškách informovala v srpnu. Anténa váží zhruba 150 gramů a je pružná, aby se při kontaktu s povrchem mohla ohnout a poté vrátit do původního tvaru.

Let na Mars: start v roce 2028, přistání v roce 2030

Plán mise obsahuje několik odlišných milníků. Start má přijít koncem roku 2028 a první průlet kolem Marsu v roce 2029. Vrtulníky SkyFall však mají přistát až při druhém přiblížení k planetě na podzim 2030. Konkrétní místo přistání NASA zatím nevybrala.

Samotný rok příletu proto neříká, kdy začne průzkum povrchu. Délku cesty ovlivňuje zvolená dráha i úkol sondy, jak podrobněji vysvětluje článek Jak dlouho trvá let na Mars. U SR-1 Freedom je součástí úkolu také demonstrace nové energetické soustavy při meziplanetárním letu.

NASA chce na zkušenostech ze SR-1 Freedom stavět energetické systémy pro povrch Měsíce a Marsu i budoucí sondy do vzdálenějších částí Sluneční soustavy. Nejbližší konkrétní zkouškou tohoto směru ale zůstává samotná SR-1: propojit reaktor, výrobu elektřiny a elektrický pohon v jedné fungující meziplanetární misi.