Velikosti černých děr: od hvězdných po supermasivní
Velikost černé díry souvisí s její hmotností. Pro stejný nerotující model platí jednoduché pravidlo: desetkrát větší hmotnost znamená desetkrát větší poloměr i průměr horizontu. V tabulce rozlišujeme obě délky, aby se nezaměnily.
| Černá díra / hmotnost | Poloměr | Průměr |
|---|---|---|
| 10 SluncíMyšlenkový model | 29,5 km | 59,1 km |
| Sagittarius A*Referenční hmotnost skutečné černé díry | 11 800 000 km | 23 600 000 km |
| M87*Referenční hmotnost skutečné černé díry | 128 AU | 257 AU |
Hvězdná černá díra na mapě Prahy
Výchozí příklad používá hmotnost deseti Sluncí. Průměr jeho horizontu je přibližně 59 km. V mapě je kruh se středem v Praze, takže můžete jeho rozměr porovnat se známými místy. Jde výhradně o velikost horizontu, nikoli o oblast, kterou by černá díra zničila.
Pro malé rozměry zobrazujeme Prahu a okolí. S rostoucí hmotností přechází srovnání k Zemi, Slunci a oběžným drahám planet. V každém vesmírném srovnání používají oba obrysy stejné měřítko. Při změně scény se pohled přizpůsobí a nový srovnávací objekt je vždy pojmenovaný.
Schwarzschildův poloměr Slunce jako příklad výpočtu
Schwarzschildův poloměr Slunce je přibližně 2,95 km, průměr horizontu tedy 5,91 km. Naše Slunce se ovšem černou dírou nestane; podle NASA nemá pro takový konec dostatečnou hmotnost.
Jak velké jsou Sagittarius A* a M87*?
Pro Sagittarius A* ve středu Mléčné dráhy používáme zaokrouhlené 4 miliony hmotností Slunce. U M87* pracujeme s referencí 6,5 miliardy hmotností Slunce uváděnou k pozorování Event Horizon Telescope. Dosazením získáme modelový průměr přibližně 23,6 milionu km, respektive 38,4 miliardy km. U M87* už dává smysl výsledek číst v astronomických jednotkách: zhruba 257 AU.
Tyto hodnoty nejsou přesnými měřeními jejich horizontů. Odhady hmotností závisejí na metodě a skutečné černé díry mohou rotovat. Kalkulačka používá stejné zjednodušení pro všechny příklady, aby byly porovnatelné.
Schwarzschildův poloměr: vzorec a výpočet
Výpočet vychází ze Schwarzschildova řešení obecné relativity pro nerotující, elektricky nenabitou černou díru. Velikostí zde myslíme horizont událostí. Není to pevný povrch ani hranice světelného prstence.
rₛ = 2GM / c²
Průměr d = 2rₛ = 4GM / c²
- rₛ je Schwarzschildův poloměr v metrech.
- M je hmotnost v kilogramech.
- G = 6,67430 × 10⁻¹¹ m³ kg⁻¹ s⁻² je gravitační konstanta.
- c = 299 792 458 m/s je rychlost světla ve vakuu.
U sluneční, zemské a měsíční reference odvozujeme hmotnost z gravitačního parametru GM uvedeného JPL. Jupiter používá zaokrouhlenou hmotnost samotné planety. Výsledky se zaokrouhlují až pro zobrazení, zpravidla na tři platné číslice.
Hmotnost černé díry podle jejího průměru
Opačný směr kalkulačky používá upravený vztah M = dc² / (4G). Černá díra s horizontem o průměru jeden metr by měla asi 56,4 hmotnosti Země. Pro průměr jeden kilometr je to tisíckrát více. Vstupem je vždy průměr, nikoli poloměr.
Horizont událostí, stín a akreční disk
Na známých snímcích vidíme záření horké hmoty okolo černé díry a tmavý stín. Světlo se v silném gravitačním poli ohýbá, takže velikost stínu neodpovídá přímo velikosti horizontu. Také naše úvodní ilustrace je umělecká; pro měření slouží výpočet a nákres pod ním.
Více vysvětluje průvodce Černá díra: co to je, jak vzniká a co se děje uvnitř. Pro běžnou gravitaci těles můžete využít gravitační kalkulačku; vzdálenosti k vesmírným cílům přibližuje kalkulačka cesty vesmírem.
Zdroje a hranice modelu
Kalkulačka nezahrnuje rotaci, elektrický náboj, Hawkingovo záření ani kvantovou gravitaci. Neurčuje, zda a jak daná hmota skutečně zkolabuje. U velmi nízkých hmotností jde pouze o formální použití klasického vzorce.
- OpenStreetMap contributors – mapový podklad Prahy a okolí, místní měřítko Web Mercator podle zeměpisné šířky Prahy.
- NASA: Schwarzschildův poloměr a horizont událostí – vztah mezi hmotností a poloměrem.
- JPL: astrodynamické parametry a fyzikální parametry planet – konstanty a referenční hmotnosti.
- NASA: černé díry – horizont, stín a Sagittarius A*.
- NASA: pozorování M87* projektem EHT – použitá reference 6,5 miliardy Sluncí.