Zimní souhvězdí: jak z Česka najít Orion, Býka, Blížence a Sírius

Začněte třemi hvězdami Orionova pásu. Jejich řada vás přibližně nasměruje k Býku a na opačnou stranu k Síriu. K Blížencům potom přejdete přes další dvě jasné hvězdy Orionu, Rigel a Betelgeuzi. Na tuto procházku stačí oči. Sírius přitom není souhvězdí, ale hvězda v souhvězdí Velkého psa.

Kdy vyjít ven a kam se dívat

Pro konkrétní představu si vezměme Prahu 15. ledna 2027 ve 22:00 SEČ. Orionův pás je téměř přesně nad jihem, asi 39° nad obzorem. Aldebaran leží výš a vpravo, Sírius níž a vlevo. Dvojice Castor a Pollux je výš směrem k jihovýchodní části oblohy. Nula stupňů znamená obzor, 90° bod přímo nad hlavou.

Vyberte jasný večer a místo s otevřeným výhledem od jihovýchodu přes jih k jihozápadu. Odstupte od přímého světla lamp, ztlumte telefon a teple se oblečte. Pro první pokus si nechte čas na klidné rozhlédnutí. Podrobnější přípravu místa a očí nabízí průvodce pozorováním noční oblohy pouhým okem.

V nástroji zvolte odpovídající světovou stranu ručně a skutečně se k ní otočte. Mapa se sama neotáčí podle telefonu. Pokud se připravujete přes den, přepněte na noc. Zobrazené polohy neznamenají výhled skrz mraky, střechy nebo stromy.

V prosinci je na Sírius potřeba počkat déle

Stejná hodina neznamená stejnou oblohu. Tabulka porovnává vždy 21:00 SEČ v Praze, 50,08° severní šířky a 14,42° východní délky. Střed Orionova pásu zastupuje Alnilam. Směr i výška patří této hvězdě, nikoli celému souhvězdí.

Výšky jsou zaokrouhlené výpočty nad geometrickým obzorem, bez vlivu okolního terénu. Prosincový Sírius se v uvedenou hodinu snadno schová za střechu. Změní se ale i během jednoho večera: 15. ledna 2027 je z Prahy v 19:00 SEČ přibližně 4° vysoko, ve 21:00 asi 17° a ve 23:00 asi 23°. Pro společné hledání všech cílů je proto lednový pozdější večer pohodlnější než čas těsně po setmění.

Projděte zimní oblohu od Orionu

Přehledová mapka ukazuje uvedený lednový večer z Prahy. Zelený oblouk je obzor. Dva následující detaily mají stejné datum a natočení, jejich spodní okraj už ale obzor nepředstavuje. Měsíc a planety nejsou zakreslené. Pro jiný den či hodinu ověřte polohy v aktuální mapě.

Orion, Býk a Blíženci jsou souhvězdí, tedy vymezené oblasti oblohy. Pás je jen nápadný obrazec uvnitř Orionu. Čáry mezi hvězdami slouží k zapamatování tvaru, na skutečném nebi je neuvidíte.

1. Najděte tři hvězdy Orionova pásu

Hledejte krátkou, téměř rovnou řadu tří hvězd. V naší lednové mapce stoupá zleva od Alnitaku přes Alnilam k Mintace. Nad pásem je vlevo Betelgeuze a pod pásem vpravo Rigel. Tyto dvě hvězdy si zapamatujte, později vás navedou k Blížencům. Nezaměňte pás s mečem, který leží pod ním.

Jestli si nejste jistí, nejdřív přiřaďte pouze pás a jeho okolí. Podrobnější rozpoznání postavy i hledání mlhoviny nabízí návod, jak najít souhvězdí Orion.

2. Od pásu k Aldebaranu a Býku

Sledujte pás od Alnitaku přes Alnilam k Mintace a pokračujte přibližně stejným směrem. V naší mapce je to doprava a nahoru, k oranžovému Aldebaranu. Nehledejte hvězdu přesně na pravítkové přímce. Pás vás navádí do správné oblasti, určení pak potvrďte širokým písmenem V v okolí Aldebaranu.

Slabší hvězdy tohoto V patří k Hyádám. Aldebaran před nimi leží jen ve směru pohledu, členem hvězdokupy není. Další zastávkou mohou být Plejády, sevřená skupinka ještě dál vpravo a nahoře v naší mapce. Podrobnosti a samostatnou hledací mapu má průvodce souhvězdím Býka.

Plejády poznávejte především podle kompaktního uspořádání. Fotografie zachycuje také slabší hvězdy a namodralý závoj, které při běžném pohledu očima takto nevyniknou. Není nutné napočítat právě sedm hvězd, abyste skupinku správně našli.

3. Vraťte se k pásu a najděte Sírius

Vraťte pohled k Orionovu pásu. Tentokrát postupujte opačně, od Mintaky přes Alnilam k Alnitaku, a pokračujte do oblasti níž a vlevo v naší mapce. Hledáte velmi jasný Sírius ve Velkém psu. Od pásu je podstatně dál než rozestupy jeho tří hvězd, proto prohlížejte širší kus oblohy.

Sírius může nápadně mihotat a na okamžik měnit barvu. Jeho světlo ovlivňuje neklidná zemská atmosféra, zvlášť když je nízko. Samotné blikání však není průkaz totožnosti hvězdy. Porovnejte také polohu a okolí. Podrobněji to vysvětluje článek o blikání hvězd a planet.

4. Přes Rigel a Betelgeuzi k Blížencům

Znovu najděte Orion. Veďte pohled od Rigelu přes Betelgeuzi a pokračujte přibližně dál do oblasti dvojice Castor a Pollux. V lednové mapce je to vzhůru a doleva. Šipky vymezují oblast hledání, neslibují přesný zásah obou hvězd jedinou přímkou.

Castor a Pollux tvoří nápadnou dvojici, Pollux je jasnější. V našem příkladu leží Castor výš než Pollux, při jiném čase může být dvojice natočená jinak. Pokud místo ní nacházíte jednu výraznou hvězdu bez podobně nápadného souseda, můžete být u Capelly ve Vozkovi. Vraťte se k Orionu a porovnejte rozložení s detailem.

Na skutečné fotografii Blíženců od Eckharda Slawika a NOIRLab si zkuste najít dvojici znovu. Snímek obsahuje mnoho slabých hvězd a jasné body jsou zobrazené výrazněji. Fotografie nemá místní obzor a její natočení se liší od naší lednové mapky.

Co uvidíte očima, triedrem a na fotografii

• Pouhým okem: pás, Aldebaran, Sírius a dvojici Blíženců. Podle podmínek přidejte Hyády a Plejády. M42 v Orionově meči se za tmavé oblohy může prozradit drobným mlhavým vzhledem.
• Triedrem: po nalezení oblasti očima prohlédněte Plejády a Hyády. Přibudou slabší hvězdy. V meči zkuste M42, kde bude mlhavá povaha objektu zřetelnější. Opřete si lokty, aby obraz tolik neposkakoval.
• Na dlouhé fotografické expozici: objeví se slabé struktury a výraznější barvy. Profesionální snímek může navíc spojovat více filtrů, takže jeho barevnost nelze očekávat při pohledu očima ani běžným triedrem.

Příkladem je snímek M42 níže. Vznikl kamerou Wide Field Imager na 2,2metrovém dalekohledu MPG/ESO kombinací pěti filtrů, přibližně 52 minut expozice na každý. Zahrnuje také ultrafialové světlo zobrazené fialově. V triedru proto hledejte hlavně mlhavou skvrnku, nikoli stejně barevný oblak.

První večer v pěti krocích

1. Před odchodem nastavte v mapě své místo a čas. Ověřte počasí a zvolte otevřený výhled k potřebné části oblohy.
2. Na místě odstupte od lamp a ztlumte displej. Začněte očima, triedr zatím odložte.
3. Najděte Orionův pás a projděte větev k Býku. Plejády berte jako volitelnou odbočku.
4. Vraťte se k pásu pro Sírius, potom k Rigelu a Betelgeuzi pro Blížence. Při nejistotě se vraťte k poslednímu bezpečně poznanému bodu.
5. Odložte mapu a zkuste cíle najít znovu. Když některý zakrývá dům nebo mrak, pokračujte tím, co skutečně vidíte.

Když obrazec nesedí

Nejprve zkontrolujte hodinu, místo a směr pohledu. Pokyn „nahoru a doprava“ platí zde pro popsanou lednovou mapku, nikoli pro celou zimu. Hvězdy se vůči obzoru posouvají a obrazce se natáčejí. Když ve městě rozeznáte jen hlavní body, není nutné hledání slabších hvězd vynucovat.

Pokud nevíte, kde je jih, pomůže nejprve určit sever podle návodu, jak najít Polárku, a potom se otočit opačně. Až hlavní trasu zvládnete, můžete další večer věnovat Kasiopeji na severní obloze.