Planety podle velikosti: největší, nejmenší a srovnání se Zemí

Největší planetou Sluneční soustavy je Jupiter, nejmenší Merkur. Mezi nimi leží obrovský rozdíl: Jupiter má přes rovník zhruba 29krát větší průměr. Jak do tohoto srovnání zapadá Země a proč se pořadí změní, když místo rozměrů porovnáme hmotnost?

Planety podle velikosti od největší po nejmenší

Planety řadíme podle rovníkového průměru, tedy šířky měřené přes jejich střed v rovině rovníku. U Saturnu počítáme samotnou planetu bez prstenců. Poslední sloupec ukazuje, kolikrát je průměr dané planety větší nebo menší než průměr Země.

Průměry jsou zaokrouhlené. Poměry vůči Zemi jsme vypočítali z nezaokrouhlených rovníkových poloměrů v přehledu NASA/JPL. Pořadí podle velikosti je jiné než pořadí od Slunce. Oběžné dráhy a vzdálenosti najdete v přehledu planet Sluneční soustavy.

Jak velký je Jupiter ve srovnání se Zemí?

Jupiter měří přes rovník přibližně 143 tisíc kilometrů. Země by se stejným směrem vešla vedle sebe o něco více než jedenáctkrát. Druhý Saturn má průměr asi 120 500 kilometrů, takže Jupiter zůstává jasným vítězem i při srovnání s nejbližším soupeřem.

Právě tady vzniká časté nedorozumění. Údaj „jedenáctkrát větší“ popisuje průměr, nikoli celý prostor uvnitř planety. Objem Jupiteru odpovídá přibližně 1 320 objemům Země. Jde o poměr objemů, ne o počet pevných zeměkouliček, které by šly naskládat do dutého Jupiteru. Při skládání koulí by mezi nimi zůstávaly mezery.

Na skutečném portrétu ze sondy Cassini vidíme oblačné pásy a Velkou rudou skvrnu. Jupiter nemá pevný povrch podobný zemskému, na který by se dalo běžně přistát. Jeho nápadná kresba je především obrazem atmosféry. Snímek tak vedle rozměrů připomíná i rozdíl mezi plynným obrem a kamennou planetou.

Nejmenší planeta: jak malý je Merkur?

Merkur má průměr přibližně 4 880 kilometrů, tedy jen 38 procent zemského. Je menší i než Mars, jehož průměr dosahuje asi 6 790 kilometrů. Kdyby Země byla koule široká deset centimetrů, Merkur by ve stejném měřítku měřil necelé čtyři centimetry.

Na snímku sondy MESSENGER vystupují krátery a světlé paprsky kolem některých z nich. Na rozdíl od oblačného Jupiteru tu pozorujeme pevný povrch. Barevný kompozit vznikl ze záběrů pořízených při průletu v říjnu 2008.

Země je pátá největší, mezi kamennými planetami vede

Země stojí přesně na přechodu mezi čtyřmi obřími planetami a menšími kamennými světy. Je největší z kamenné čtveřice, do níž patří také Merkur, Venuše a Mars. Venuše je jí rozměry nejbližší: její průměr dosahuje přibližně 95 procent zemského. Mars má jen o něco více než polovinu.

Pro představu si zmenšete Zemi na kuličku o průměru jeden centimetr. Venuše bude mít asi 9,5 milimetru, Mars 5,3 milimetru a Merkur 3,8 milimetru. Jupiter vedle nich vyroste na kouli širokou přibližně 11,2 centimetru. Všechna tato čísla používají stejné měřítko, takže si rozdíl můžete přímo nakreslit na papír.

Proč je Uran větší, ale Neptun hmotnější?

Uran má přes rovník přibližně 51 100 kilometrů, Neptun 49 500 kilometrů. V pořadí podle průměru proto patří třetí místo Uranu. Neptun ale obsahuje přibližně o 18 procent více hmoty. V menším objemu je jí soustředěno více, a má tak vyšší průměrnou hustotu.

Je to podobný princip jako u dvou stejně velkých míčků z různých materiálů: samotná šířka ještě neříká, jak těžké budou. Při řazení planet podle hmotnosti by si Uran a Neptun vyměnily místa. Zbytek pořadí osmi planet by zůstal stejný.

Proč někde najdete jiný průměr Jupiteru?

U Jupiteru se můžete setkat také s průměrem kolem 139 800 kilometrů. Není to stejný údaj jako rovníkových 143 tisíc kilometrů. Menší hodnota vychází ze středního poloměru koule, která má stejný objem jako planeta. Při srovnávání je proto potřeba používat u všech planet stejný druh průměru. V hlavní tabulce zůstáváme u rovníku, pro poměr objemů používáme střední poloměry.

Proč nejmenší planetou není Pluto?

Pluto měří v průměru přibližně 2 380 kilometrů, takže je menší než polovina Merkuru. Od roku 2006 se však řadí mezi trpasličí planety. Rozhodující není jen jeho velikost, ale také to, že gravitačně neovládlo okolí své oběžné dráhy. Podrobněji vysvětlujeme, proč Pluto není planeta, v samostatném článku.

Pro pořadí podle velikosti tedy stačí držet dvě pravidla: porovnávat stejný rozměr a stejnou skupinu těles. Mezi osmi planetami Sluneční soustavy vede Jupiter a seznam uzavírá Merkur. Pluto má své místo v jiném přehledu, mezi trpasličími planetami.