Planety Sluneční soustavy: pořadí, velikosti a vzdálenosti přehledně

Planety Sluneční soustavy jsou v pořadí od Slunce Merkur, Venuše, Země, Mars, Jupiter, Saturn, Uran a Neptun. Je jich osm. Liší se však mnohem víc než názvem a vzdáleností: od malého kamenného Merkuru se dostaneme až k obřím světům, na nichž bychom nenašli pevnou půdu pro přistání. Následující přehled pomůže porovnat jejich rozměry, oběžné dráhy i délku roku.

Planety Sluneční soustavy v přehledné tabulce

Vzdálenosti jsou zaokrouhlené průměrné hodnoty od Slunce, nikoli aktuální vzdálenosti od Země. Délku roku uvádíme v pozemských dnech a letech. Průměr je měřen přes rovník, u Saturnu bez prstenců. Díky tomu srovnáváme stejné veličiny u všech osmi planet. U vzdálených světů nemá pro základní orientaci smysl předstírat přesnost na jednotlivé kilometry.

Jak jdou planety za sebou od Slunce

Pořadí je nejsnazší zapamatovat si ve dvou skupinách: Merkur, Venuše, Země a Mars tvoří vnitřní kamennou čtveřici. Jupiter, Saturn, Uran a Neptun leží dál od Slunce. Mezi drahami Marsu a Jupiteru se rozprostírá hlavní pás planetek. Ten není další planetou, ale oblastí s mnoha menšími tělesy.

Obrázek s planetami seřazenými vedle sebe slouží jako pomůcka. Nezobrazuje jejich stálé rozmístění ve vesmíru, protože každá obíhá vlastním tempem a mění polohu vůči ostatním. Také titulní ilustrace tohoto článku záměrně zmenšuje rozestupy a zvýrazňuje barvy. Pro skutečné poměry velikostí a vzdáleností slouží tabulka, nikoli dojem z obrázku.

Rozdělení na kamenné, plynné a ledové světy přitom říká něco o stavbě planet, ne pouze o tom, zda jsou malé nebo velké. Kamenné planety mají pevný povrch. U plynných obrů přechází atmosféra s rostoucí hloubkou do mnohem hustšího prostředí. Název ledových obrů zase odkazuje na důležité složky jejich nitra, ne na ledovou plochu, po které by se dalo chodit.

Tento rozdíl pomáhá číst i fotografie níže. Na Marsu sledujeme tvar pevné krajiny včetně kaňonů. U Jupiteru pozorujeme pásy oblaků a bouře. Saturn navíc ukazuje prstence, které obíhají kolem planety a nejsou jejím povrchem. Podobný kruhový obrys na snímku tedy může skrývat zcela odlišný svět. Při porovnávání je užitečnější ptát se, co na fotografii vlastně vidíme, než jen hledat nejvýraznější barvu.

Osm planet a čím je každá zvláštní

Merkur: malý svět s krátery

Merkur je nejmenší planeta a Slunci obíhá nejblíž. Jeho povrch připomíná krátery posetý Měsíc. Ochranu husté atmosféry tu nenajdeme, planetu obklopuje jen velmi řídká exosféra. Sluneční strana se silně rozpaluje, zatímco v noci teplota prudce klesá. Nejbližší poloha u Slunce tedy neznamená, že si planeta udrží teplo i na odvrácené straně.

Venuše: podobná velikost, úplně jiné podmínky

Venuše je rozměry blízká Zemi, její prostředí se ale od našeho zásadně liší. Hustá atmosféra vyvolává silný skleníkový efekt a dělá z Venuše nejteplejší planetu soustavy. Další zvláštností je pomalá rotace opačným směrem než u většiny planet. Jedna otočka vůči hvězdám zabere přibližně 243 pozemských dní, tedy déle než její oběh kolem Slunce.

Země: naše měřítko pro ostatní světy

Země je největší z kamenných planet a jediný svět, na němž jsme zatím potvrdili život. Oceány pokrývají přibližně 71 procent jejího povrchu. Při srovnávání planet proto přirozeně používáme pozemský den, rok nebo průměr. Je ale dobré mít na paměti, že naše domovská planeta není univerzální vzor: Venuše je jí velikostí podobná, přesto nabízí naprosto odlišné podmínky.

Mars: rudý soused se stopami dávné vody

Mars má přibližně poloviční průměr Země. Načervenalý vzhled souvisí s oxidy železa v jeho horninách a prachu. Atmosféra je řídká a tvoří ji hlavně oxid uhličitý. Povrch přitom uchovává stopy někdejší tekoucí vody i rozsáhlé kaňony. Právě kontrast mezi dnešním prostředím a dávnou vodní minulostí dělá z Marsu mimořádně zajímavý cíl průzkumu.

Jupiter: největší planeta s bouřlivou atmosférou

Jupiter poznáme podle světlých a tmavých oblačných pásů. Velká rudá skvrna je bouře, nikoli útvar na pevném povrchu. Planetu tvoří především vodík a helium a žádnou běžnou zem pro přistání nemá. Navzdory rozměrům rotuje velmi rychle, přibližně jednou za deset hodin. Fotografie Jupiteru nám tak ukazuje hlavně počasí obrovského světa, nikoli jeho krajinu.

Saturn: prstence složené z nespočtu částic

Saturn je druhou největší planetou. Jeho prstence nejsou pevné obruče, ale soustava samostatných částic převážně ledu s příměsí kamenného materiálu a prachu. Samotná planeta se podobně jako Jupiter skládá hlavně z vodíku a helia. Její průměrná hustota je dokonce nižší než hustota vody. Velký průměr tedy automaticky neznamená, že je uvnitř všechno namačkané stejně hustě jako v Zemi.

Uran: ledový obr nakloněný na bok

Uran vyniká sklonem rotační osy přibližně 98 stupňů vůči kolmici k rovině oběhu. Často se proto říká, že se kolem Slunce kutálí na boku. Modrozelený vzhled souvisí mimo jiné s metanem, který v atmosféře pohlcuje červenou část světla. Označení ledový obr neznamená zmrzlou kouli. V jeho nitru se podle modelů nachází horká hustá tekutina s významným zastoupením vody, amoniaku a metanu.

Neptun: vzdálený svět silných větrů

Neptun uzavírá základní osmičku. Slunce oběhne přibližně za 165 pozemských let a jeho atmosféra je navzdory velké vzdálenosti plná bouří a silných větrů. Patří do stejné skupiny ledových obrů jako Uran. Sytě modrá barva známá ze starších snímků byla často zvýrazněna při zpracování. Ve skutečnosti jsou si odstíny obou planet bližší, než naznačují některé školní plakáty.

Planety podle velikosti: od Jupiteru po Merkur

Při řazení podle rovníkového průměru dostaneme pořadí Jupiter, Saturn, Uran, Neptun, Země, Venuše, Mars a Merkur. Země je tedy pátá největší, i když od Slunce obíhá třetí. Jupiter měří přes rovník přibližně jedenáctkrát více než Země. Jde o porovnání šířky, nikoli objemu nebo hmotnosti, které by daly úplně jiná čísla.

Rozdíl mezi průměrem a hmotností dobře ukazují Uran a Neptun. Uran je o něco širší, takže ve velikostním pořadí stojí výš. Neptun je však hmotnější. Když tedy někdo označí planetu za větší, vyplatí se upřesnit, zda mluví o rozměrech, nebo o množství hmoty. U Saturnu navíc porovnáváme těleso planety, nikoli celou šířku jeho prstenců.

Vzdálenosti planet: proč nestačí jedno číslo

Kilometry rychle přestanou být názorné, proto astronomové používají astronomickou jednotku, zkráceně AU. Odpovídá přibližně 149,6 milionu kilometrů, tedy vzdálenosti Země od Slunce. Mars obíhá zhruba v 1,5 AU, zatímco Neptun přibližně ve 30 AU. Údaj tak rovnou prozrazuje, kolikrát dál od Slunce se planeta nachází oproti Zemi.

Pomůže jednoduchý model: položte Slunce na začátek cesty a dráhu Země si představte jeden metr od něj. Mars bude přibližně metr a půl daleko, Neptun až třicet metrů. To je vzdálenost, kterou už musíte ujít. Model ukazuje rozestupy drah. Pokud byste ve stejném měřítku chtěli zobrazit také rozměry planet, nestačily by běžné míče rozložené po zahradě.

Oběžné dráhy nejsou dokonalé kružnice, takže vzdálenost planety od Slunce během oběhu kolísá. A vzdálenost od Země je ještě jiná otázka: záleží na poloze obou světů. Proto nelze z tabulky prostě odečíst dvě průměrné hodnoty a výsledek vydávat za dnešní vzdálenost mezi planetami. Stejně tak číslo v kilometrech samo o sobě neurčuje dobu letu kosmické sondy.

Co délka roku znamená pro váš věk na planetách

Rok je jeden oběh planety kolem Slunce. Den souvisí s její rotací a střídáním osvětlené a neosvětlené strany, jde tedy o jiný pohyb. Jupiter může mít krátký den, ale dlouhý rok. Kdo slaví třicáté pozemské narozeniny, má za sebou přibližně šestnáct marsovských nebo dva a půl jupiterovského roku.

Přepočet věku pouze mění jednotku, ve které měříme uplynulý čas. Člověk se tím neomladí ani nezestárne. Je to ale názorný způsob, jak si dlouhé oběžné doby vztáhnout k vlastnímu životu: stejný časový úsek může představovat mnoho oběhů jedné planety a jen malou část oběhu jiné.

Proč Pluto nepatří mezi osm planet

Pluto zůstává součástí Sluneční soustavy, od roku 2006 však patří mezi trpasličí planety. Podle definice Mezinárodní astronomické unie musí planeta obíhat Slunce, vlastní gravitací získat přibližně kulový tvar a vyčistit okolí své oběžné dráhy. Pluto nesplňuje třetí podmínku. Podrobněji vysvětlujeme, proč Pluto není planeta, v samostatném článku.

Nejde o tvrzení, že by Pluto přestalo být zajímavé nebo že by z vesmíru zmizelo. Změnila se jeho kategorie. Pro základní přehled je užitečné oddělit osm planet od trpasličích planet, měsíců a dalších těles. Sluneční soustava je mnohem bohatší než samotný seznam osmi názvů, ten nám pouze pomáhá získat první orientaci.

Časté otázky o planetách