Apophis 2029: jak blízko proletí a bude vidět z Česka?
V pátek 13. dubna 2029 proletí asteroid Apophis přibližně 32 000 kilometrů nad zemským povrchem. Průlet bude bezpečný. Z Česka má být za jasné oblohy viditelný pouhým okem jako světelný bod posouvající se mezi hvězdami.
Redakční postřeh
Hlas: Tomáš Hrdlička
“Jméno Apophis znají i fanoušci seriálu Stargate SG-1. Podle spoluobjevitele Davida Tholena ale planetka nebyla pojmenována po seriálové postavě. Odkazuje na egyptského Apepa, jehož řecké jméno zní Apophis.”
Co je Apophis a jak je velký
Planetka 99942 Apophis obíhá kolem Slunce a při některých obězích se přibližuje k Zemi. Označení asteroid a planetka zde znamenají totéž. Její přibližný efektivní průměr je 340 metrů, skutečný tvar je ale protáhlý a nepravidelný. Jde tedy o těleso velké několik set metrů, nikoli o kouli s přesně známým průměrem.
Kdy a kde bude Apophis vidět z Česka
Pro Prahu vychází vhodné pozorovací období kolem 22.–23. hodiny SELČ, ještě před největším přiblížením. Apophis bude nad jižním až jihozápadním obzorem. Vyberte si místo s volným výhledem tímto směrem a mimo přímé světlo lamp.
Tabulka vychází z výpočtu NASA/JPL Horizons pro střed Prahy ve výšce 200 metrů. Platí pro večer 13. dubna 2029, časy jsou v SELČ (UTC+2). Směr i výška nad ideálním obzorem jsou zaokrouhlené. Poslední sloupec uvádí jasnost v magnitudách (mag).
| Čas SELČ | Kam se dívat | mag |
|---|---|---|
| 22:00 | Jih až jihovýchod, 31° | 3,0 mag |
| 22:30 | Jih, 38° | 2,9 mag |
| 23:00 | Jihozápad, 43° | 2,9 mag |
| 23:30 | Západ až jihozápad, 40° | 3,4 mag |
Menší číslo magnitudy znamená jasnější objekt. Předpověď pro Prahu proto dává smysl sledovat už před největším přiblížením ve 23:46. Kolem 22:30–23:00 vychází Apophis jasnější než ve 23:30. Výška kolem 40° znamená, že bude poměrně vysoko, téměř v polovině cesty mezi obzorem a bodem nad hlavou.
Jasnost je modelový odhad, nikoli záruka viditelnosti. Horizons u planetek upozorňuje na nejistotu přibližně jednoho magnitudového stupně a zde nezapočítává zeslabení světla atmosférou. O výsledku rozhodnou i oblačnost a světelné znečištění. Pro jinou obec použijte před úkazem místní předpověď polohy.
Co skutečně uvidíte na obloze
Apophis bude vypadat jako hvězdička, která se vůči okolním hvězdám pohybuje. Pouhým okem nerozeznáte jeho tvar ani kameny na povrchu. Pozorování bude spočívat v nalezení správného bodu a sledování jeho posunu. Jasnost kolem 3. magnitudy odpovídá hvězdám běžně viditelným na tmavší obloze, nebude však patřit k nejjasnějším objektům večera.
Pohyb bude na poměry planetek rychlý. Z výpočtu pro Prahu vychází mezi 22:30 a 23:00 přibližně 0,45 až 0,63 stupně za minutu. Za dvě minuty tedy urazí vůči hvězdám zhruba jeden stupeň. K rozpoznání pohybu pomůže porovnat jeho polohu s blízkou hvězdou a po krátké chvíli se podívat znovu.
- Předem si připravte mapku pro své místo a konkrétní čas. Samotný jižní směr určí jen oblast oblohy, ne správný světelný bod.
- Přibalte triedr pro snazší hledání mezi hvězdami, zejména na světlejší obloze. Začněte orientací pouhým okem a potom porovnávejte okolní hvězdy s mapkou.
- Na místo dorazte před začátkem zvoleného pozorovacího období. Omezte jas telefonu a nečekejte až na minutu největšího přiblížení.
Kdy Apophis proletí a co znamená vzdálenost 32 000 kilometrů
Největší přiblížení nastane podle plánovacího přehledu JPL 13. dubna 2029 kolem 21:46 světového času, při současných pravidlech střídání času tedy ve 23:46 SELČ. Nejmenší vzdálenost od Země a nejlepší podmínky na české obloze nejsou totéž. Rozhoduje také výška nad obzorem a osvětlení planetky Sluncem.
| Údaj | Orientační hodnota |
|---|---|
| Datum průletu | 13. dubna 2029 |
| Největší přiblížení | Kolem 23:46 SELČ podle přehledu JPL |
| Vzdálenost nad povrchem | Přibližně 32 000 km |
| Vzdálenost od středu Země | Přibližně 38 000 km |
| Efektivní průměr planetky | Přibližně 340 m |
| Výška geostacionárních družic | Přibližně 36 000 km |
Rozdíl mezi vzdáleností od povrchu a od středu Země tvoří poloměr Země.
Apophis se přiblíží více než geostacionární družice, které obíhají přibližně 36 000 kilometrů nad povrchem. Neznamená to průlet pod všemi družicemi ani setkání s konkrétní družicí. Ilustrace ukazuje průmět prostorové dráhy, takže ani křížení barevných čar není samo o sobě místem možného střetu.
Hrozí srážka se Zemí v roce 2029?
Ne. Apophis v roce 2029 Zemi nezasáhne. Další pozorování postupně vyloučila původně zvažované riziko pro roky 2029 a 2036. V březnu 2021 NASA oznámila také vyloučení nárazu v roce 2068 a nejméně na dalších sto let od této analýzy. Apophis byl odstraněn z tabulky rizik Sentry.
Nová měření planetku neodklonila, zpřesnila znalost její dráhy. Kombinace optických a radarových pozorování zúžila nejistotu předpovídané polohy při průletu v roce 2029 na několik kilometrů. Staré zprávy o možné srážce tak popisují překonaný stav poznání.
Co ukazuje skutečný radarový snímek Apophisu
Trojice záběrů níže pochází z 8., 9. a 10. března 2021. Radarový signál vysílala anténa v Goldstone a odrazy přijímal radioteleskop Green Bank. Apophis byl tehdy přibližně 17 milionů kilometrů daleko. Publikované zobrazení má rozlišení 38,75 metru na pixel.
Zobrazení vzniklo z radarových odrazů, nejde o běžnou fotografii povrchu. Pomáhá určit tvar tělesa, ale zásadní byla také přesná měření vzdálenosti a pohybu. Právě radarová data přispěla ke zpřesnění dráhy a vyloučení budoucího nárazu.
Proč je bezpečný průlet vědecky výjimečný
Tak blízký průlet planetky velké několik set metrů je mimořádně vzácný. Astronomové navíc vědí o příletu dopředu, takže mohou připravit společná pozorování ze Země i z kosmických sond. Cenná budou především srovnatelná měření před setkáním a po něm.
Blízký průlet je vědecky zajímavý i bez hrozby nárazu. Zemská gravitace změní dráhu Apophisu kolem Slunce a pravděpodobně ovlivní jeho rotaci. Jednotlivé části tělesa totiž působení Země nepociťují úplně stejně. Tyto rozdíly, označované jako slapové síly, mohou namáhat jeho strukturu. Vědci připouštějí také přesuny materiálu na povrchu, ale jejich rozsah není hotový výsledek měření.
Studie Josefa Ďurecha a spoluautorů z roku 2026 připouští více řešení současné rotace Apophisu. Pozorování v letech 2027 a 2028 mají pomoci mezi nimi rozhodnout. Přesnou podobu rotace po průletu proto zatím nelze vydávat za hotovou předpověď.
Ramses a OSIRIS-APEX: dvě různé fáze výzkumu
Evropská mise Ramses má podle plánu odstartovat v roce 2028 a k Apophisu dorazit ještě před průletem. Bude ho tak moci sledovat během setkání se Zemí. ESA a japonská JAXA podepsaly dohodu o spolupráci 7. května 2026. Japonský příspěvek zahrnuje nosnou raketu H3, lehké solární panely a infračervenou kameru.
NASA naopak počítá s podrobným průzkumem po setkání. OSIRIS-APEX je pokračováním sondy OSIRIS-REx, která dopravila vzorek z Bennu k Zemi. Aktuální stránka mise uvádí setkání s Apophisem v červnu 2029. K plánům patří i přiblížení k povrchu a rozvíření volného materiálu motory, které umožní prozkoumat také materiál těsně pod povrchem.
Změny jasnosti pomohou sledovat rotaci, radar zpřesní tvar a snímky zblízka mohou odhalit přesuny povrchového materiálu. Teprve společné vyhodnocení ukáže, co průlet skutečně změnil a co to vypovídá o vnitřní stavbě planetky.
Pro planetární obranu je cenné vědět, jak různé planetky reagují na vnější působení. S tím souvisí také výzkum soustavy Didymos sondou Hera po nárazu DART. U Apophisu poslouží jako přirozený experiment gravitace Země. Porovnání měření před průletem a po něm má pomoci odhalit stavbu tělesa a zlepšit přípravu na případné odklánění jiných planetek.
Časté otázky o Apophisu 2029
Potřebuji k pozorování dalekohled?
Za příznivých podmínek má být Apophis pozorovatelný pouhým okem. V Praze vychází v části večera modelová jasnost kolem třetí magnitudy. Oblačnost a světelné znečištění mohou pozorování ztížit.
Znamená blízký průlet, že Apophis změní dráhu?
Ano. Zemská gravitace změní jeho dráhu kolem Slunce. Změny rotace a případné přesuny materiálu budou předmětem výzkumu.
Použité zdroje
Poznámka: Při tvorbě tohoto článku využíváme AI nástroje pro překlad zdrojů, editaci textu a tvorbu ilustračních vizuálů. Za obsah odpovídá Rudolf Vršovský. Jak vznikají naše články
Líbil se ti článek?
Pomoz nám psát lepší články.
