Teleskop Euclid objevil novou kometu při mapování vzdálených galaxií

Teleskop Euclid mapuje vzdálené galaxie, v jeho datech se ale objevila stopa mnohem bližšího tělesa. Vědci ji určili jako dosud neznámou kometu C/2026 S1 (Euclid). Evropská kosmická agentura ESA objev oznámila 19. října 2026. Je to první nově objevená kometa této mise, nikoli první kometa, kterou Euclid vůbec pozoroval.

Jak software našel kometu mezi galaxiemi

Za nálezem stojí Mikko Pöntinen z Helsinské univerzity a spolupracovníci z konsorcia Euclid. Jejich software hledá v obrazových datech stopy pohybujících se těles. Teleskop během expozice drží hvězdné pozadí na místě, zatímco objekt Sluneční soustavy se vůči němu posouvá. Místo bodu tak může zanechat krátkou čárku.

Je to podobné jako při fotografování ulice ze stativu. Domy zůstanou ostré, ale projíždějící auto se při delším otevření závěrky rozmaže. U Euclidu takový rozdíl pomáhá oddělit pohybující se objekt od vzdáleného pozadí. Samotná čárka ovšem ještě neříká, zda jde o kometu ani zda ji někdo znal už dříve.

Titulní snímek pochází z 20. září. Kamera VIS na něm sbírala světlo 560,52 sekundy, tedy přes devět minut. Zvětšený výřez ukazuje protáhlou stopu a její difuzní okolí. Pöntinen podle předpokládaného pohybu dohledal objekt i v dalších záběrech. V datech z 16. až 24. září se našlo celkem 16 expozic v pěti zorných polích oblasti Euclid Deep Field North.

Od pohybové stopy k potvrzené kometě

Důležitým vodítkem byl rozptýlený obal kolem objektu, takzvaná koma. Vzniká z materiálu uvolňovaného z kometárního jádra. Právě aktivita a složení pomáhají vysvětlit rozdíl mezi asteroidem, kometou a meteoroidem. Pro určení nového objektu ale bylo potřeba spojit vzhled s naměřenými polohami a ověřit, že nejde o známé těleso.

Na kompozici níže je koma čitelnější než na dlouhé jednotlivé expozici. Tým složil osm kratších záběrů, každý po 89,5 sekundy, a zarovnal je podle polohy komety. Rušivé oblasti maskoval a objekty pozadí odstranil. Výsledkem je zpracovaný pohled na kometu a její obal. Není to detailní fotografie povrchu jádra.

Kontrola katalogů nepřinesla shodu se známými kometami či planetkami. Pozorování proto putovala do Minor Planet Center. Objevový cirkulář uvádí první Pöntinenovo hlášení kometární aktivity z 29. září a další hlášení z pozemních pozorování 5. až 7. října. Dne 8. října MPC zveřejnilo cirkulář s označením C/2026 S1 (Euclid).

Co víme o kometě C/2026 S1

ESA ve zprávě z 19. října uváděla vzdálenost přibližně 1,3 miliardy kilometrů od Země. Řešení dráhy, které MPC zveřejnilo 14. října, klade průchod přísluním přibližně do září 2027, asi 8,74 astronomické jednotky od Slunce. Vzdálenost od Země a vzdálenost od Slunce jsou dva různé údaje.

Dráha je vůči rovině zemské oběžné dráhy skloněná asi o 85 stupňů, tedy téměř kolmo. Tento údaj pomáhá pochopit, proč se objekt objevil v oblasti sledované kosmologickou misí. Euclid se totiž při svém průzkumu záměrně vyhýbá pásu kolem roviny Sluneční soustavy, kde by světlo rozptýlené na prachu komplikovalo citlivá měření galaxií.

Přesnou dobu návratu zatím nelze považovat za ustálenou. Řešení JPL dostupné při kontrole 23. října vychází z 56 pozorování mezi 16. zářím a 13. říjnem. I odhad termínu přísluní má nejistotu přibližně čtyř týdnů. U oběžné doby je nejistota ještě podstatně větší, takže konkrétní počet stovek tisíc let by působil přesněji, než dovolují data.

Co běžně zkoumá teleskop Euclid

Euclid sleduje tvary a rozložení obrovského množství galaxií. Z takové mapy vědci zkoumají vývoj kosmických struktur i rozpínání vesmíru. Temná hmota a temná energie se zde projevují svými účinky, nikoli jako látky, které by kamera jednoduše vyfotografovala. Kometa je v těchto datech blízkým pohybujícím se objektem před vzdálenou scénou.

Objev komplikuje také pozorovací režim: teleskop zamíří, pořídí záběry a pokračuje dál. Obvykle se nemůže na stejné místo vracet na požádání kvůli sledování komety. Tentokrát se její pohyb a rozvrh pozorování příznivě potkaly. Více zachycených poloh umožnilo propojit nenápadné stopy do jednoho objektu.

Užitečná zkouška pro další objevy

C/2026 S1 není vhodným cílem mise Comet Interceptor. Přesto její objev posloužil jako skutečná zkouška předávání informací a koordinace mezi týmy. Ukázal cestu od nálezu v datech Euclidu k navazujícím pozorováním. Další měření této komety teď mohou zpřesnit její dráhu a nahradit část dnešních předběžných odhadů.