Jak daleko je od nás nejbližší černá díra?
Nejbližší známá černá díra se jmenuje Gaia BH1 a leží přibližně 1 560 světelných let od Země, směrem do souhvězdí Hadonoše. V kilometrech je to asi 14,8 biliardy. Slovo „známá“ je důležité: jde o nejbližší objevený objekt tohoto druhu, nikoli o důkaz, že blíž žádný další není.
Redakční postřeh
Hlas: Tomáš Hrdlička
“Na Gaia BH1 mě zaujalo, jak obyčejně její soustava na snímku vypadá. Připomíná mi, že v astronomii může být přesně změřený pohyb výmluvnější než působivý obraz.”
Co znamená vzdálenost 1 560 světelných let?
Světelný rok není jednotka času, ale vzdálenosti. Označuje dráhu, kterou světlo urazí za jeden rok. Světlo z průvodní hvězdy Gaia BH1 proto k Zemi putuje přibližně 1 560 let. Soustavu vidíme takovou, jaká byla v dávné minulosti, ne v okamžiku, kdy se na ni díváme.
Pro srovnání: Proxima Centauri, nejbližší hvězda ke Slunci, je vzdálená asi 4,25 světelného roku. Gaia BH1 leží přibližně 370krát dál. Její prvenství tedy znamená blízkost v astronomickém měřítku, rozhodně ne dosažitelný cíl na okraji Sluneční soustavy.
Jak jsme našli černou díru, která nesvítí?
Gaia BH1 tvoří dvojici s hvězdou podobnou Slunci. Obě tělesa obíhají společné těžiště zhruba jednou za 186 dní. Právě pohyb viditelné hvězdy poskytl stopu: její dráhu ovlivňuje hmotný průvodce, jehož světlo v pozorováních chybí. Novější měření udává černé díře hmotnost přibližně 9,3 Slunce.
Sonda Gaia změřila pohyb hvězdy na obloze a pozemní dalekohledy doplnily údaje o jejím přibližování a vzdalování. Z kombinace těchto měření astronomové určili dráhu i hmotnost neviditelného tělesa. Objev oznámili v roce 2022. Nešlo tedy o zahlédnutí černého kotouče na fotografii, ale o měřitelný gravitační vliv.
Tato černá díra je klidná, bez výrazně zářícího disku horkého plynu. Proto se její pozorování liší od nápadných obrazů aktivních černých děr. Rozdíl mezi horizontem a zářícím okolím vysvětluje náš průvodce tím, jak černá díra funguje.
Na skutečném snímku z přehlídky Pan-STARRS níže je uprostřed vidět hvězdný průvodce Gaia BH1. Barevný obraz vznikl složením pozorování přes tři filtry. Samotná černá díra ani její horizont na něm rozlišené nejsou. Právě tak nenápadně může vypadat soustava, která skrývá objekt několikanásobně hmotnější než Slunce.
A jak daleko jsou Gaia BH3 a BH2?
První tři černé díry objevené s pomocí mise Gaia můžeme seřadit podle vzdálenosti od Země. Číslice v jejich názvech nejsou pořadím blízkosti.
| Systém | Přibližná vzdálenost | Souhvězdí |
|---|---|---|
| Gaia BH1 | 1 560 světelných let | Hadonoš |
| Gaia BH3 | 1 926 světelných let | Orel |
| Gaia BH2 | 3 800 světelných let | Kentaur |
Jde o srovnání těchto tří systémů, nikoli úplný katalog černých děr. BH3 je od nás jen o několik stovek světelných let dál než BH1, zatímco BH2 je více než dvakrát vzdálenější.
Jak dlouho by trvala cesta ke Gaia BH1?
Při stálé rychlosti 17 kilometrů za sekundu, kterou naše kalkulačka používá jako model pro Voyager 1, vychází cesta přibližně na 27,5 milionu let. Je to pouze podíl vzdálenosti a rychlosti. Výpočet zanedbává zrychlování, brzdění i pohyb cíle a nepředstavuje plán skutečné mise.
V kalkulačce cesty vesmírem si můžete porovnat dostupné cíle, například Proximu Centauri a střed Mléčné dráhy, při různých rychlostech. Rozdíl mezi lidským životem a mezihvězdnými vzdálenostmi tak dostane konkrétní podobu.
Dvě časté otázky
Je Gaia BH1 pro Zemi nebezpečná?
Při této vzdálenosti pro nás nepředstavuje blízkou hrozbu. Černá díra automaticky nepohlcuje vše kolem sebe, rozhoduje také vzdálenost a dráha okolních těles.
Může být nějaká černá díra ještě blíž?
Ano, zatím neobjevená černá díra může ležet blíž. Klidné objekty se hledají obtížně. „Nejbližší známá“ proto popisuje stav našich pozorování, nikoli hranici jejich výskytu.
Použité zdroje
Poznámka: Při tvorbě tohoto článku využíváme AI nástroje pro překlad zdrojů, editaci textu a tvorbu ilustračních vizuálů. Za obsah odpovídá Rudolf Vršovský. Jak vznikají naše články
Líbil se ti článek?
Pomoz nám psát lepší články.
